Příběh Janíčka v rámci Týdne rané péče

V rámci týdne rané péče pro vás všechny přinášíme příběh malého Janíčka, který může všem ilustrovat jak služba raná péče funguje. Jména rodiny i chlapečka jsme pozměnili.
Rodina Janovských žije se 3 dětmi na velmi odlehlém místě Olomouckého kraje, kde je velký problém jak s dopravní dostupností, tak i s lékařskou péčí nebo vzdáleností vzdělávacích zařízení. Za malým Janíčkem jsme začali dojíždět v jeho 3 letech, kdy rodiče dostali kontakt od své pediatričky, která znala naši organizaci díky tomu, že jsme dojížděli za dalšími dvěma pacienty paní doktorky.
Janíček je nejstarší ze třech dětí. Situace v rodině byla velmi náročná, protože maminka se starala ještě o jeho 1,5 letou sestřičku a poslední miminko přišlo do rodiny teprve před několika týdny. Péče o takto malé děti byla v kombinaci s Janíčkovou diagnózou velmi komplikovaná, proto byla maminka velmi šťastná za možnost konzultovat péči o syna s poradkyní. Velmi ráda také využila možnost čerpání 10 psychoterapií, které naše organizace nabízí rodičům dětí v rané péči. Díky nim se mamince podařilo vypořádat se s diagnózou a prognózou, kterou lékaři jejímu synovi stanovili.
Janíčkovi se velmi brzy podařilo navázat se na svoji poradkyni a začal velmi brzy dělat pokroky. Mamince a poradkyni se podařilo rozklíčovat situace, které u Janíčka vyvolávali chování náročné na péči (házení věcmi ve vzteku, kousání) a pomalými kroky se jim podařilo ho pomalu odstraňovat. Chlapeček se také neustále vysvlékal do naha a jakékoliv oblékání pro něj bylo velmi traumatické. Prostřednictvím několika terapeutických metod se podařilo to, že Janíček začal akceptovat jednotlivé vrstvy oblečení. Dodnes má problém s čepicí, ale věříme, že i tento problém do budoucna vymizí.
Janíčka se nepodařilo dostat do místní školky, protože její kapacita byla beznadějně obsazená, stejně jako u nejbližších školek. Navíc tatínek brzo ráno dojíždí téměř hodinu za prací a rodina má k dispozici jediné auto. Rodina se snažila nakontaktovat nějakou sociální službu, která by mohla pomoci v péči o Janíčka. Bohužel kvůli vzdálenosti se to nepodařilo. Rodině se podařilo najít slečnu, která byla schopna chlapci poskytovat osobní asistenci, na což však neměla rodina dostatek finančních prostředků. Organizace proto podala žádost na zajištění osobní asistence pro Janíčka. Projekt byl podpořen
Nadací rozvoje občanské společnosti z prostředků Individuální projekty. Rodině byl odsouhlasen příspěvek, kterým dofinancovala plat osobní asistentky, a ta se stala velmi důležitou součástí fungování celé rodiny.
Dnes je to více než rok, kdy rodina čerpá naše služby. Prvotní velmi náročná situace v rodině se stabilizovala, u Janíčka téměř vymizelo problémové chování. I přes velmi špatnou prvotní prognózu začal Janíček mluvit (i když zatím s omezenou slovní zásobou), přes den již nepotřebuje pleny a maminka žije s výhledem, že brzy je nebude potřebovat ani na noc. Ve velké míře se zkvalitnil jeho noční spánek a postupně se rozdíl mezi ním a jeho stejně starými vrstevníky žijícími bez diagnózy autismus zmenšuje. Asistentka do rodiny stále dochází a ve spolupráci s maminkou a poradkyní rané péče s chlapcem cvičí nebo ho rozvíjí v domácím snoezelen prostředí.
